3 postřehy, které jsem si odnesl z pobytu ve tmě

Poprvé jsem o pobytu přemýšlel už někdy v roce 2014. Další tři roky má chuť podniknout tuto ne-aktivitu nebyla tak silná, tudíž jsem to nechal být. Na začátku roku 2018 se ale opět myšlenky na pobyt přihlásily o slovo a už mě nepustily. Cítil jsem, že už je ten správný čas. Zarezervoval jsem si pobyt na konci února. Vzhledem k velkému zájmu o pobyty a tedy delší čekací lhůtě byl první volný termín až na konci května.

Do tmy jsem tedy šel na přelomu května a června. Není to úplně na celý týden, protože se jde v sobotu večer a vychází se v sobotu brzy ráno. Tam, kde jsem byl já, jsou čtyři chatičky, se mnou tam byli tedy další tři lidé, každý v jedné chatce.

Vybavení, oblečení a jídlo

S sebou člověk nepotřebuje, kromě nějakého oblečení, prakticky vůbec nic. Jídlo je zajištěno a na jeho složení je možné se individuálně domluvit. V mém případě šlo o čistě rostlinnou stravu. Do kontaktu s organizátory přijde člověk pouze jednou denně, a to právě z důvodu donášky jídla a případně nějakého osobního sdílení.

Chatka se skládá ze dvou částí, z předsíňky, kam se nosí jídlo a ve které je také umyvadlo, záchod a sprchový kout. Druhou částí je hlavní místnost, kde je postel a karimatka s meditačním polštářkem. Trochu mě po příchodu překvapilo, že tu není žádná větší polička, stůl nebo skříňka na věci. Nic z toho ve skutečnosti není potřeba (věcí jsem měl stejně minimum) a ve tmě to člověk naopak ocení, protože se nemá o co přerazit :).

Lidé se často ptají, zda je tam člověk zamčený a zda mu tam sami zhasnou. Pobyt je opravdu úplně dobrovolný, nejedná se o trest, takže si člověk může kdykoliv rozsvítit nebo vyjít ven z chatky, ale pokud nemá nějakou krizi, nedává to velký smysl.

Zde jsou tři hlavní postřehy, které jsem si odnesl ze tmy:

Plynutí času

Ačkoliv to bude znít paradoxně, tak mně osobně ten týden neskutečně rychle utekl. Lidé mi říkali, že se budu nudit a ptali se, co tam budu dělat. Kromě hygieny a jídla jsem opravdu nic zásadního nedělal, ale měl jsem mnoho myšlenek, které se mi vracely a přiznám se, že jsem jimi cítil první tři nebo čtyři dny zahlcen. V průběhu běžného dne můžete myšlenkám uniknout tak, že jdete něco dělat. Ve tmě to nejde a proto každá myšlenka dostává hodně prostoru, sílí a cyklí se. To je asi ten hlavní důvod, proč mi pobyt tak rychle utekl.

Myšlenky a nálada

Až ve tmě mi došlo, jak moc naši náladu a pocity ovlivňuje to, na co myslíme. Domníváme se, že naši náladu ovlivňují vnější situace, ale to je zásadní omyl. Naši náladu ovlivňuje až naše samotná interpretace těch situací. Ve tmě jsem byl sám, nikdo mě nijak neohrožoval ani neovlivňoval a přesto jsem se někdy cítil špatně a někdy dobře. Dělo se tak v závislosti na mých myšlenkách. Vnímejme, když se cítíme špatně a sledujeme, které myšlenky to způsobují. Není možné mít skvělé pozitivní myšlenky a cítit se zároveň špatně a naopak.

My sami ovlivňujeme svou náladu. Nemusíme nechat každou myšlenku rozvíjet do negativních scénářů.

Se zavřenýma očima vidím víc

Další věc, která se může zdát zvláštní, ale i ve tmě pro mě byl rozdíl mít otevřené a zavřené oči. Běžně, když zavřeme oči, vidíme toho mnohem méně. Ve tmě, když jsem zavřel oči, viděl jsem více, protože se tím spouštěl můj vnitřní svět představ, který pro mě zůstával uzavřen, když jsem měl oči otevřené.

Celkově hodnotím pobyt ve tmě jako zajímavou a intenzivní zkušenost. Nevím, jestli u mě došlo k nějakému zásadnímu zlomu, ale po návratu ze tmy jsem si nějaké důležité věci vyřešil.

Možná byste se mě zeptali, zda bych tmu doporučil. Jenže tohle není Matějská, je to intenzivní a individuální zážitek, který na každého působí jinak. Takže tmu doporučuji těm, kteří už o ní třeba slyšeli a cítí volání, chtějí do toho jít. Nechoďte do tmy jen pro to, že to zrovna frčí. Já jsem to nechal několik let v sobě uležet, než jsem se rozhodl do toho opravdu jít. Rád dělám věci, protože je tak zrovna cítím.

Petr Havránek
Jsem zakladatel projektu Každý den s citátem a autor inspirativních emailů Myšlenka v kapse. Pomáhám lidem měnit zaběhlá paradigmata, a bořit mýty o tom, jak život kolem nás funguje. Baví mě inspirovat. Baví mě učit se novým věcem. Baví mě, když to co dělám, má smysl.

Motivační diáře a kalendáře pro rok 2019 najdete tady